Jdi na obsah Jdi na menu

Naše těla a energie

5. 11. 2013

Naše těla a energie

Vědci hovoří o lidském těle jako o nepřetržitém spojení mysli a těla. Tento slovní obrat nám ukazuje, že naše těla jsou něco více než jen buňky, molekuly a atomy. Nauka o energiích říká, že ve skutečnosti jsou naše těla hutná kondenzace vzájemně propojených energetických polí vibrující v určitých vzorcích. Jedná se o tzv. hologramy - zdánlivě skutečné trojrozměrné obrazy tvořené laserovými paprsky. O tomto pojednává kvantová fyzika, která uvádí skutečnost, že celý vesmír je vlastně hologram a všechno v něm (včetně každého z nás) je také hologram. 

Rozdíl je ve frekvenci určitých magnetických polí. Některá magnetická pole, kmitají (či vibrují) na frekvencích, které lze snadno změřit a také pozorovat. Lze jim přiřadit fyzikální hodnoty (váha, tvrdost, objem, proměnlivost). Takovým energetickým vzorcům dáváme jména jako dřevo, kůže, kov, voda, chléb,.....Dokážeme je pojmenovat, protože je vidíme. Všechno fyzické a viditelné kmitá na takové frekvenci, kterou můžeme pozorovat našimi pěti smysly. Potom jsou "věci či jevy" kmitající na hodně vysoké frekvenci a ty jsou pro většinu z nás neviditelné a proto také neuvěřitelné. 

Na základě své bezmezné důvěry ke svým smyslům odmítáme přijmout fakt, že i naše těla se skládají nejen z toho, co můžeme vidět a cítit. Příklad: představte si kovový pilíř, který podpírá velkou budovu. Pro naše smysly vypadá velmi pevně a bytelně. Ale tento pilíř se také skládá pouze z atomů a to nám říká, že každý atom se skládá z protonového jádra, kolem kterého obíhá nesmírně vysokou rychlostí jeden nebo více elektronů. Abychom lépe porozuměli prostorovému vztahu mezi jádrem a elektronem, představte si fotbalový míč uprostřed stadionu. Teď si představte např. tenisový míček, který obíhá okolo fotbalového míče rychlostí tisíce mil za hodinu a přitom opisuje kruh o poloměru a velikosti stadionu. Tak si můžeme zhruba představit velikostní rozdíl mezi jádrem, elektronem a obrovským prostorem mezi nimi. Kdyby se elektrony v pilíři (ve výše zmiňovaném) přestaly točit okolo jádra, pilíř by okamžitě zmizel. Kdyby se přestaly točit také ostatní elektrony, zmizela by i celá budova. Nezůstaly by po ní žádné zbytky, ani prach, nic. Pozorovateli by se zdálo, jakoby se prostě vypařila.

Proč tedy pilíř vypadá tak mohutně a hutně? Představme si fén a vrtulku, která se v něm otáčí. Když se fén netočí, vidíte mezi jednotlivými listy vrtulky prostor, do kterého klidně můžete strčit prst. Jakmile se vrtulka začne otáčet, mezery zmizí, nejsou vidět, jakoby zanikly (čím rychleji se otáčí, tím jednotnější vrtulka vypadá pro naše smysly). Kdybyste se pokusili opět strčit prst  a dotknout se vrtulky, narazili byste na neproniknutelnou stěnu. Na tomto principu je založen každý "fyzický" materiál (tedy i naše těla).

Každá hmota je vibrace  - nic víc ani nic miň. Naše smysly jsou naladěny na tyto vibrace a naše mysl je přeměňuje na hmotu. Asi Vám to zní divně, ale je to tak.

Fyzická skutečnost je jen iluze vytvářená našimi pěti smysly. Hmotu (také i naše těla - to je též hmota) tvoří energetická pole, která jsou propojena a vibrují na různých frekvencích.  

Pro většinu z nás je velmi obtížné (až nemyslitelné) vyrovnat se s myšlenkou, že fyzická realita je pouze iluze našich pěti smyslů.